Už za tejden.
A máme tady pár rétorických strategií, co na nás zaručeně fungujou.
1. Vyvolejme obavy!
Strach a chaoz jsou účinnými prostředky, neb každý se chce mít lépe a tak jednoduše pojmenujme viníka.
2. Rozdělujme!
Jsme přece “my” a pak jsou “oni”. Nebo ne? My to s vámi myslíme dobře, zatímco oni nikoliv. A v minulosti to již samože prokázali.
3. Vytahujme extrémy!
Zcela jasně si ukažme na odstrašujícím příkladu, který má jednoduchý a dobře zapamatovatelný kontext + ještě silné emocionální zabarvení, kdo nám tu škodí. A ukažme si na něj.
4. Držme se zapamatovatelných hesel!
Naimplantujme lidem do hlav hesla, která jim tam zůstanou. Třeba: “Česko, pro tebe všecko!” a vyfoťte se u toho s rozpřaženýma rukama jako spasitel, přičemž pozadí vám u toho dotváří česká vlajka.
5. Vytasme silné zbraně proti kritikům!
Ideálně démonizovat. Démonizovat.
A ještě víc démonizovat.
Ukažme s kým jsou spřaženi.
S kým nás vedou do pekel horoucích.
Oni jsou tma a my jsme světlo.
Jo a zapomeňme na solidaritu. Ta se nenosí. Je jedno co se děje kolem, my si to své místečko na slunci uhájíme.
Tak takhle na mě působí předvolební tahanice.
Billboardy a všechno kolem toho.
Boj o moc.
Ach…
Jak tohle dopadne?
Jako vždycky?
Nebo se už balamutit nenecháme?