Ráda bych zařídila v Plzni dětskou skupinu.
Ten prostor by navíc sloužil pro volnočasové vzdělávací aktivity.+
Co mě k tomu vede?
Nejen umístění mých dvou vnoučat, kterým “velí” paní Viktórie, ale potřeba důstojného a bezpečného prostoru. A ona ta má Viktórie dokáže pobrat těch dětí víc.
(Se svojí matkou za zády, co má odpovídající vzdělání – formální samože)
A tak… Zjistíte si všechny náležité formalitky, prokoušete se kupou nařízení, uděláte orientační propočty a ejhle… zásek!
Pohoří to na jedné základní věci, a tou je fakt, že jaksi nedokážete sehnat prostor.
Co se stane, když zavoláte na inzerát, kdy dotyčný pronajímá dům / se zahradou / bez vybavení / určený k podnikatelským záměrům?
Ty telefonické hovory vypadají většinou podobně..
Ano ano, ten dům je stále volný.
Jasně, že jej můžete využívat od příštího měsíce. Zahrada je dostačující. 500 m2, parkování před domem v pohodě.
Takže zítra v deset se sejdeme na místě, abyste si jej pořádně prohlédla.
Mám Vám rovnou poslat rezervační smlouvu?
Dobře, tak mi nadiktujte svůj e-mail. Super!
Jo a ještě jsem se chtěl/a zeptat, jaké že aktivity hodláte v domě provozovat?
Jo táááák.
Ahaaaa…
No to né.
Máte pravdu paní Vrzáková, sepisujeme smlouvu, že po ukončení se dům musí odevzdat ve stejném stavu, jako byl přebírám, ale říkám Vám, že děti opravdu ne. Ten prostor pro ně není vhodný!
A navíc, pan majitel si to výslovně nepřeje!
Nashledanou.
A epizoda další?
O tom, jak nám vadí děti?
Tak třeba na dovolené v Itálii?
Io ho pagato questo lettino e ombrellone. Come tu. Se hai problema, puoi lamentarsi altrove.
Co to znamená?
Zaplatíte si slunečník s lehátkem stejně, jako ti vedle vás. Jenže? Těm vadí ty děti! Jsou malý, protivní a dělají hluk. A tak dotyčnému sdělíte, že si může jít stěžovat. Jinam.
Jenže… K těm vedle se přidají “ti vedle” z druhé strany a pak “i ti” za vámi. Jste v obklíčení lidí, kteří nikdy nebyli dětmi.
A stejně tak jejich děti též dětmi nikdy nebyly
S patřičnou vervou vám to dávají najevo, ale my se rozhodly necouvnout.
Ti Italové to kromě hlasité řeči doprovázej i patřičnými gesty.
Den na to si ale říkám… tohle fakt nepotřebuju… a tak dám ráno o Euro víc, abychom byli jinde. Domlouvám se s pánem, že bych ráda jinej plac, kvůli svým sousedům, co nemají rádi děti.
Pro ten klid.
Jejich i náš.
Jenže co se nestane?
I “ti druzí” mění svůj prostor. Ale asi pánovi neřekli proč.
Z vody vidím, že se uvelebují vedle nás a sotva jsme na obzoru, za gestikulace a hlasitých připomínek mizí…
Už jim nic neříkám…
Dnes se uklidili oni.
A jsem ráda, že ta místa vedle nás obsadila německá rodinka se čtyřmi dětmi.