Takže je potřeba na rovinu říct, že si…
… nepamatuju data narozenin, natož svátků.
… nepamatuju občas ani jména…
Neznamená to, že nevnímám.
Vnímám celkem dost i přes to, že mi vypadne třeba to jméno.
Snažím se dost naslouchat.
Naskočí mi “tam” příběhy, to co mi kdysi vyprávěli.
Díky tomu se mi ti lidé uchytili…
Uchytila se mi jejich podstata, ne jméno.
Jakou mám další pomůcku na zapamatování?
Vyskakujou mi spojitosti.
Spojitosti různého druhu.
Propojuji je a větvím.
S pak ještě připodobňuji.
Mám pomůcky.
Proto mám kolem sebe třeba…
… želvu (co při mluvě zvláštně natáčí krk)
… pana Mrkvajze (co vlastně mrkev nesnáší)
Znám i karabinu, na kterou když se toho zavěsí moc, tak povolí a padne do hlubin, pak tažnýho koně, pánbíčkářku, šedivku, vyvrženýho vorvaně, obláčkáře, velikou…
Tuhle jsem byla ale připodobněna i já, ke stromu.
Od Viktory.
Prej si toho pamatuju moc.
Ne všechny větve jsou potřeba, i přesto mají účel.
Občas prej něco porodim, ale když se to v tý koruně nesebere, padá to na zem. Z popadaného může vzniknout něco novýho, ale někdy si to uhnilé ještě chvíli držím, než se rozpustí.
Prej se to neustále větví.
Myslí si, že si toho pamatuju moc.
Já vím, že málo.
Jo a prej je tam i spousta zbytečností.
Což přiznávám.
A proto na rovinu vím, že nejsem schopná si zapamatovat některé jednoduchosti.
Víc jsem si o paměti povídala s Ivi alias Zdenou… tenhle díl ještě není plně v oběhu, ale můžete si počkat na youtubkovou ukázku.
Najdete ji pak ZDE: https://www.youtube.com/@bohunazdena
A ukázka je ke shlédnutí již nyní na našich webovkách, link zde: https://bohunazdena.cz/ukazky/pamet-bonusova-epizoda/