MÁM JEDNOHO KÁMOŠE.

Je to fakt prima kluk.

O dost mladší než já.

Má báječnou ženu, děti.

A je věřící.

Před nějakou dobou jsme se spolu opakovaně bavili a on chtěl vědět víc. 

Víc o Gaze.

A víc o lidech, o kterých jsem psala na svém Facebookovském profilu.

Popisovala jsem mu zhruba to, co vím, kde beru informace, co čtu, jak vyhodnocuju… jak jsem se s těmi lidmi spojila, proč jsem s nima mluvila online face-to-face, koho všeho jsem do toho chtěla zapojit a co všechno jsem se snažila podniknout pro snížení jejich utrpení.

Mluvila jsem i o tom, jak jsem narazila.

Opakovaně.

Tvrdě.

Za co jsem byla označována a jak je na mě občas nahlíženo.

Jak se mnou naše dárcovské platformy slušně řečeno vyje..baly.

Pak i o tom, jaký je všeobecný náhled většinové společnosti a jak se těžko hledá pomoc pro někoho, kdo je ti vzdálen… 

A ten prima chlap chtěl být nápomocný.

Byl horlivý.

Chtěl uspořádat hudební akci a výtěžek věnovat potřebným. 

Já bych mu k tomu připravila příběhy jednotlivých rodin, ale? Nevyšlo to… 

Taky narazil… 

A narazil i ve svém nejbližším okolí…

Teď s každým jídlem, co dává svým dětem, přemýšlí, že oni maj to štěstí, že se mohou v klidu najíst, kde si hrát…

Nesetkal se s pochopením, ale pohlédl tam, kam někteří nemaj odvahu ani škvírkou vidět. A je nápomocen. Díky mu za to!

Je to fakt prima kluk.

Víc takových!!!

(Odtajňovat ho nebudu, ale možná to udělá sám, neb mé příspěvky čte.)

Zdraví Bohuna

Sdílet

Facebook
LinkedIn
WhatsApp